Popis nemovitosti

Mlýn s vodní elektrárnou, restaurací a pensionem

Mlýn Sárovec je historická budova, o které první písemné zmínky byly zaznamenány již v roce 1852. Více konkrétních informací máme uvedeno v záložce historie. V průběhu let byl mlýn několikrát přestavěn a modernizován, až poslední majitel využil potenciál budovy na restauraci s pensionem a jako nejzajímavější .. vybudoval na pstruhové řece Loučné vodní elektrárnu s rybím přechodem.

Tato rozlehlá třípodlažní budova má neuvěřitelných 1143m2. V 1NP je útulná restaurace s barem s kapacitou 50 míst, toalety, komerční kuchyně, skladovací prostory, technické zázemí s průjezdnou garáží, dílnou, skladem na tuhá paliva a zázemí pro vodní elektrárnu. Dále je zde samostatný pokoj s vlastní koupelnou.

V 2NP je kompletně zrekonstruovaný byt 4+kk z roku 2015, který obsahuje prostornou kuchyň, obývací pokoj, ložnici se samostatnou šatnou, koupelnu s volně stojící vanou a sprchovým koutem, dětský pokoj a oddělenou pracovnu. Dále na patře jsou 3 pokoje s vlastní koupelnou, velká samostatná koupelna a velká místnost s možností turistického ubytování na palandách s kapacitou cca 30 lůžek.

Ve 3NP je pokoj, půdní prostory a mlýnice.

U nemovitosti je pozemek o celkové rozloze 904m2.

V přední části u příjezdu je zastřešené venkovní posezení s terasou nad řekou, parkoviště, dětské a petangové hřiště.

Zadní část zahrady s rybníčkem je malebné místo, které je lemováno meandrem řeky Loučné.

Mlýn je napojen na veřejnou elektrickou síť, vlastní studnu a čistírnu odpadních vod.

Mlýn Sárovec má skvělou polohu. Leží kousek od Vysokého Mýta, kterým prochází hlavní tah z Hradce Králové do Olomouce, 13km od města Litomyšl, 17km od nové dálnice, díky které je velmi dobře dostupný jak do Hradce Králové, Pardubic, tak i do Prahy.

Fotogalerie

Pension

1NP pokoj s manželskou postelí, sprcha a WC

2NP byt 3+kk, 3 pokoje s vlastní koupelnou a velký pokoj v turistické třídě cca 30 lůžek, velká koupelna

3NP pokoj s manželskou postelí

Historie

Mlýn Sárovec – historie

První písemné zmínky o mlýnu Sárovci byli zaznamenány významnou vysokomýtskou osobností – Karloušem Richterem v roce 1852, kdy sepsal svůj rukopis „ Lebensbuch“, ve kterém se zabývá různorodými obory včetně hospodářských návodů. Názorným příkladem je příkladná správa svého hospodářství a nemovitého majetku, především pak modernizace mlýna Sárovce.

Ten zakoupil dne 4. června 1863 za přibližně 29 tisíc zlatých. Každým rokem pak investoval do inovací a vybavení mlýna. Během patnácti let to činilo zhruba 7 tisíc zlatých. V letech 1875-1876 nahrazuje obyčejné mlecí složení (stroje vyráběné řemeslnicky) tzv. "amerikánským", tedy uměleckým složením (vyráběným již průmyslově), avšak o jeho konkrétní podobě se mnoho neví. Nejvýznamnější mezník v historii mlýna nastal v letech 1878 – 1879, kdy při přestavbě technologického vybavení osadil válcové stolice, což je nejstarší nyní známý případ jejich použití ve vodním mlýně v Čechách. Přitom tento první prakticky využitelný stroj nahrazující mlecí kameny patentoval jeho vynálezce Ing. Fridrich Wegmann teprve v roce 1873. O mlýnu Sárovci nejlépe vypovídá pečlivě vedená kniha v letech 1863 – 1888 „Usedlost mlýna Sárovce“ a „Mlynářský slovník“.

V roce 1888, kdy končí účetní záznamy Karlouše Richtera, dosáhla hodnota mlýna Sárovce více než dvojnásobku kupní ceny (61 385 zlatých).

Po smrti Karlouše Richtera koupil mlýn Jan Vomáčka, který roku 1923 provedl nejrozsáhlejší přístavby obytných prostor, stodol a chlévů. V roce 1926 přestavěl jez se stavidly a nainstaloval kaplanovu (Francisovu) turbínu. Poté mlýn zdědila dcera – provdaná Kličková, která na mlýně s rodinou hospodařila až do roku 1948. S nástupem komunismu se mlynářské řemeslo nesmělo provozovat a v roce 1971 byla nucena mlýn prodat za 81 000 Kčs. Od té doby mlýn víceméně chátral. Jeho objemné prostory sloužily jako skladiště pneumatik pro Státní podnik silnic až do roku 1980, kdy mlýn určený k demolici, koupil pan Valena z Nechanic. Ten postupně boural části mlýna až do roku 2002, kdy mlýn v podobě ruiny zakoupil pan Stanislav Hejduk, který mlýn zrenovoval do dnešní podoby.

PS.: Svůj název nese mlýn po svém prvním majiteli – panu Sárovi. 

Stručné shrnutí vývoje strojního vybavení:

1845               dvě obyčejná složení

1863               tři obyčejná složení, krupník a jahelku

1875 a 1876   „Stavba ameriky“ (tedy uměleckého nebo polouměleckého složení); vznikla tak sestava tvořená        jedním (údajně) uměleckým a dvěma obyčejnými složeními, jahelkou a krupníkem

1878 a 1879   „stavba 4 patrového mlýničného domu s novými stroji a válcemi“; osazeno zde tedy nepochybně bylo umělecké složení již nejméně s jednou válcovou stolicí

1881               nový koukolník a „dunstak“

1884               nová válcová stolice s porcelánovými válci

1885               odstranění válcové stolice, pravděpodobně té z let 1878 a 1879

1887               zakoupení nové universální válcové stolice

1888               osazení nové universální válcové stolice, osazení loupačky Euréka

Venkovní vizualizace

Vysoké Mýto

Vysoké Mýto (v místním nářečí Mejto) je město ležící v okrese Ústí nad Orlicí, na řece Loučné. Je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších a šestým největším z měst Pardubického kraje. Městem prochází železniční trať 018 z Chocně do Litomyšle a silnice I/35 spojující Liberec s Mohelnicí, která rozděluje město na dvě části.

Ve Vysokém Mýtě žije přibližně 12 tisíc obyvatel.

Kontakt

Kontaktní formulář